Dneska jsem volil. Trošku mě mrzí jak. Je to tak jako se vším, nechávám to na poslední chvíli a pak je to takový nezodpovědný. Ale i tak si myslím, že sem nevolil špatně. Bavil jsem se o tom s hodně lidma a tak jsem neudělal nějakou zásadní chybu. Volby tu jsou dost velký a důležitý, kampaňe, strany, lidi, programy, komise. Všeho hodně.
Hodně mám teď taky práce do školy, už jí i doopravdy dělám a trošku na mě sedá stres a takovej pocit, jako když sem dělal volební křížek. Spolupráce, koordinace, rozvrhy, moudra, myšlenky, jazyky, překlady.
A tak mě baví když jdu venku, jenom třeba jednu zastávku pěšky. To počasí je taky nezodpovědný, neví co se sebou. A tak vypadá každou chvíli jinak, hodně často se mění jenom v odstínech tíživý šedivý.
Ono to je asi i tím, že moc neumím fotit. Ne tak, abych zachytil to, co vidím. Ono je to dost těžký. A nebo taky zachytit to, co člověk chce vidět. Ono stejný místo v jeden čas může vypadat z různých úhlů jinak, ale zkrátka všeho moc škodí.
Taky potkávám lidi pořád, ale ne zas nějak hodně, moc to nestíhám. Přijde mi, že mi to utíká mezi prstama ten čas tady. Chtěl bych bejt víc společenskej než jsem teď, ale třeba to stihnu ještě než odsud odjedu. A když už mi nejde fotit budovy, tak s lidma to není lepší. Ale stejně.. Je to z večera, kdy sem se přidružil ke svý jazykový skupině, což sem tady zas tak často nedělal. Byli tam holky i kluci. Holek samozřejmě víc, a tak bylo dost fajn, že s náma byl i Jori. Ten klub byl ale divnej. Drahej a s latino hudou a já zrovna neměl latino náladu. Ale ne každej den je posvícení. A když jo, tak nejlepší fotky jsou ty mentální. A bejt s lidma je dobrý, člověk je pak víc člověk.
